Týdenní přehled 29.6.-3.7.

„Praha z Temu“
Měl jsem v Bruselu vzácnou návštěvu. Přijela za mnou skupinka mladých Romů z vyloučené lokality, ghetta chcete-li, sídliště Janov u Litvínova. V průběhu roku přivítám v Bruselu i Štrasburku hodně lidí, ale tady mi to dávalo největší smysl. Přijeli ti, kteří by se do Bruselu nejspíš nepodívali, ta návštěva jim může pro život a směřování dát více, než komukoliv jinému. I mně dala jejich návštěva hodně k přemýšlení. Vyplynula z jarního setkání v sousedském domě Libuše, který vede Petr Globočník. Debatovali jsme tehdy o vzdálenosti Bruselu, nekonkrétnosti Evropy. A tak nabídka návštěvy se přímo nabídla. Výjezd do Bruselu posloužil jako motivace, aby se zlepšili ve škole, zabrali v práci, udělali něco dobrého pro své okolí. A líbilo se jim. I když Brusel nazvali „Prahou z Temu“ ;-). Bavili jsme se o jejich plánech a snech, o cestě za nimi. Tak držím palce. Budu sledovat. A těším se, že nejpozději za rok přijede z Janova další parta. 

Osekání pravomocí
Prezident už nově nebude jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Je to zdánlivá drobnost? Možná. Jenže přesně z takových drobností se skládá Ústava. Babišova vláda jde cestou postupného rozkladu právního státu, jak ho známe a projevuje se to třeba právě tím, když se jednou za čas prezidentovi nějaká pravomoc vezme. A neplatí to jenom pro aktuálního prezidenta Petra Pavla, který je evidentně trnem v oku současné garnituře. Svým chováním akorát poukazují na vlastní malost a ješitnost. Když se tyhle čachry dějí pravidelně, stojí za to se ptát, proč vlastně. Ne kvůli prezidentovi. Kvůli tomu, aby se pravomoci nepřesouvaly jen proto, že se to zrovna někomu politicky hodí. Je to půl roku, co je u moci tahle „vláda nevydání“, mějme se na pozoru.

Foukat před hlasováním
Ve Sněmovně se znovu řešily alkoholtestery. Přiznám se, že mě trochu zaráží, že se o něčem takovém vůbec vede debata. Když sedáte za volant, je střízlivost samozřejmost. Když rozhodujete o zákonech pro více než deset milionů lidí, měla by být samozřejmostí dvojnásob. Pokud je potřeba to připomínat dechovou zkouškou, není problém v alkoholtesteru. Ten je až posledním důsledkem. Líbí se mi proto záměr kolegů ze STANu – zejména Jana Papajanovského, Báry Urbanové a Karla Dvořáka, kteří se snaží zpopularizovat návrh „střízlivé Sněmovny“. Není to o zakazování alkoholu, je to o slušnosti. Přijde mi nemístné, že si občané pamatují záběry z večírků za pultíkem, expresivní vystoupení v podnapilém stavu spíš, než co bylo za agendu projednávaných zákonů.

Číslo týdne: 100
Za sto dní se budou konat komunální a senátní volby. Za mě zásadní událost. Může se zdát, že komunální politika není tak vidět jako ta celostátní. Jenže právě na radnici se rozhoduje o tom, po jakých silnicích jezdíme, do jakých škol chodí naše děti, jestli je kde zaparkovat, nebo jestli bude kam vyrazit o víkendu. To všechno jsou věci, které ovlivňují náš život každý den. Sám jsem osm let starostoval v Semilech a vzpomínám na to moc rád. Byla to nejnáročnější i nejkrásnější práce. Držím palce při výběru. Do voleb zbývá sto dní. Dost času na to zajímat se, kdo kandiduje a s čím přichází. 

Přeju vám klidný víkend a pěkné sváteční pondělí! My se budeme příští týden přesouvat do Štrasburku na poslední plenární zasedání před letní pauzou.