Týdenní přehled 21. – 25. 4. 2025

ŠANCE PRO ČESKÝ PRŮMYSL

Odhlasovali jsme pozici Evropského parlamentu k programu EDIP. Je to šance i pro české firmy, které podnikají v obranném průmyslu. Obsahuje balík 1,5 miliardy eur na přímé platby pro podporu evropského obranného průmyslu. Tyhle peníze budou k dispozici hned, jakmile bude EDIP schválený i ze strany členských států. Otevírá dveře společných projektům s Ukrajinou. A co pro mě bylo klíčové do návrhu dostat – podpora pro malé a střední podniky. Sáhnout si mohou až na 220 milionů eur. Byla by škoda této možnosti nevyužít.

RUSKÉ DEZINFORMACE

Pokud chcete aspoň trochu nakouknout za oponu ruské mašinérie, doporučuji sledovat práci investigativního novináře Christa Grozeva z webu Bellingcat. Má silný osobní příběh. Kvůli své práci se s rodinou z bezpečnostních důvodů nemůže setkávat. To je rusky svět. Grozev detailně například popisoval okolnosti exploze muničního skladu ve Vrběticích nebo otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury. Měli jsme ho v Europarlamentu na veřejném slyšení. Upozorňoval na fakt, že součástí ruské války jsou sabotáže, které nezačaly až s invazí na Ukrajinu, přestože během ní zesílily. Spolu se svým týmem identifikovali novou ruskou jednotku, jejímž cílem je narušit pořádek v Evropě, mají i seznam cílů. To je šílený. Opravdu nevím, co by nám mělo víc otevřít oči – Rusko útočí i na Evropu, jen dosud nepoužilo konvenční zbraně.

AMERICKÉ SNAHY O DOHODU

Donald Trump pokračuje v nátlaku na uzavření nějaké formy příměří. Působí to ale tak, že chce mít jenom něco, co bude moci prezentovat jako svůj úspěch. Ale moc se nestará o nějaké dodržování mezinárodního řádu, nebo lidské životy Ukrajinců, které tím budou značně ovlivněny. Co v současné době vydává za „mírový plán“, je spíše návrh ukrajinské kapitulace. Není ale možné, aby si agresor nadiktoval podmínky a Ukrajina byla zatlačena do kouta. Za americké asistence. Evropa se v tomhle musí hlasitě ozvat a jasně deklarovat, že tohle je nepřijatelné.

MODERNÍ SNĚMOVNA

Závěrem ještě na skok do Prahy. Oceňuji snahu mých kolegyní, které se zasazují o přístupnější Poslaneckou sněmovnu. Rád jsem proto poslal zdravici na debatu „Moderní sněmovna“. Myslím totiž, že bychom si v Česku mohli vzít příklad dobré praxe, kterou mám teď možnost zažívat v Europarlamentu. Neposloucháme tu totiž hodinové projevy a plkání o ničem, nezažíváme dlouhého schvalování programu schůze a další jobovky, které zintenzivnily za současného funkčního období ve Sněmovně. Náš program je daleko předvídatelnější a dá se podle něj plánovat, v zásadě se nemění a má to svůj řád. Všechno má samozřejmě svoje mouchy, ale pár bodů k inspiraci bychom našli. Nastavení pravidel fungování ovlivňuje složení Parlamentu. A ten český neodpovídá složení společnosti. S tím potřebujeme něco udělat.