Respekt: Vícerychlostní Evropa je blíže než kdykoli dřív

27. 2. 2026

Uvnitř Evropské unie vzniká aktivnější „tvrdé jádro“. Není to poprvé – a i tentokrát je to příležitost pro ty, kteří zaostávají „Často musíme postupovat vpřed rychlostí těch nejpomalejších,“ řekla před několika dny na neformálním setkání evropských lídrů na zámku Alden Biesen ve Vlámsku šéfka unijní komise Ursula von der Leyen. „Zabránit tomu může posílená spolupráce,“ dodala. A neměla tím na mysli zbožné přání, že by evropské státy měly být ochotnější spolupracovat. Mluvila o legálním mechanismu Evropské unie, který umožňuje menší skupině členských států postupovat „v určitých oblastech rychleji“, pokud celá Unie nedokáže dosáhnout konsenzu.

Repro foto Respekt
019c9ea8-800e-7000-a233-84b341fddeb3

Repro foto Respekt

Předsedkyně unijní exekutivy tak nepřímo posvětila rozvoj něčeho, co je v teorii už dlouho vnímáno jako „vícerychlostní Evropa“. V jejím rámci se někteří členové semknou, aby mohli bez zdržování dělat něco, do čeho se ostatním z mnoha důvodů nechce. A občas se to již děje v praxi. Využitím mechanismu posílené spolupráce se státy EU vydaly například před šesti lety při zřizování Úřadu evropského veřejného žalobce (účast odmítly Maďarsko, Irsko a Polsko) nebo loni v prosinci při schvalování finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (zdržely se Maďarsko, Slovensko a Česko).

Letos v lednu se kromě toho Evropané dozvěděli o vzniku „superklubu“ – nejvlivnějších zemí EU, jež se rozhodly vytvořit neformální skupinu E6, která chce společně (a rychle) postupovat hlavně v ekonomickém rozvoji. V E6 jsou zatím největší evropské ekonomiky – Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemsko a také náš severní soused, Polsko. Chtějí se zaměřit na reformy, které mají posílit evropskou konkurenceschopnost.

„Očekávám, že ukáže, že má smysl spolupracovat a neházet si klacky pod nohy,“ komentuje nový útvar europoslanec Jan Farský ze STAN. „Demokracie není diktatura jednotlivců – když Viktor Orbán zneužívá své právo veta k vydírání, tak omezuje suverenitu těch ostatních zemí. On sám pak rozhoduje o našich zájmech a o našem osudu,“ říká. Nutno dodat, že k Viktoru Orbánovi se v některých případech přidalo i Slovensko a Česko – zejména v případě uvolnění 90 miliard eur na pomoc Ukrajině. „V krizích se přenastavuje svět. A to se teď děje. A buďto budeme spolupracovat, nebo se rozpadneme a budeme slabí,“ varuje europoslanec.

 

Celý článek Respektu, si přečtěte ZDE.

Autor: Magdaléna Fajtová

Příspěvek můžete sdílet na sociální sítě