HN: Česko podnikatele dusí zbytečnými předpisy, ti pak mají horší podmínky než jinde v EU. U kterých zemí se inspirovat?

Čeští zákonodárci tvrdili, že to vše vyplývá z požadavků v rámci Evropské unie, tedy z pravidel, která společně přijali europoslanci a členské země EU. Nebyla to pravda – šlo o normy vzniklé čistě v Česku, které čeští zákonodárci k evropským předpisům přidali z vlastní vůle. Podobné je to se složitostí stavebního řízení, což je jeden ze zásadních důvodů toho, proč se v Česku staví málo bytů – a ty jsou následně velmi drahé. „Česko do systému povolování staveb zabudovalo takové množství povinností a odkazů na normy, že výstavba jakéhokoliv bytu či domu se stává složitější než kdy dřív,“ uvádí Hospodářská komora.

Fenoménu, kdy národní zákonodárci sami zavedou přísnější byrokracii, než jaká vyplývá ze společných evropských pravidel, se říká gold plating, tedy pozlacování. V jeho důsledku pak má český byznys horší podmínky než jeho konkurence z ostatních zemí EU. A čeští spotřebitelé často musí kupovat dražší výrobky. „Stojí nás to peníze a otravuje nás to. Takže to musíme řešit,“ řekl HN europoslanec STAN Jan Farský, který přišel s iniciativou, jak gold plating v Česku omezit. Chce pro to získat podporu v českém parlamentu, který předpisy původně domluvené v Bruselu překlápí do českého právního řádu. Farského už podpořil například první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO).

Podle Farského by se Česko mělo inspirovat v zahraničí. Například Irsko ve většině případů striktně vyžaduje „překlopení“ evropského předpisu do domácí legislativy bez jakýchkoliv dodatečných úprav. Nizozemci zase dělají analýzu dopadů legislativy i několik let poté, co už začala platit, aby zjistili, jestli podnikatele a spotřebitele zbytečně nezatěžuje. Podobně to funguje i v Dánsku. Právě tyto tři země identifikoval Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, jako státy, u kterých by se Česko mohlo inspirovat. „Gold plating vede k nerovnému zatížení podnikatelů v rámci jednotlivých států EU,“ uvádí Kruliš.

Zbytečné zpřísňování evropských předpisů je jedním z významných důvodů pro to, že české firmy čelí podstatně vyšší byrokratické zátěži než podnikatelé v Irsku, Dánsku či Nizozemsku. Dánská byrokracie tak je skoro o polovinu nižší, Irové mají podobně nízké regulatorní zatížení jako ve Spojených státech, ukazuje srovnání provedené německou výzkumnou společností ZEW. Týká se malých a středních podniků.

Podle Kruliše nelze přesně vyčíslit, kolik takzvaný gold plating podnikatele každoročně stojí. Zahrnuje totiž i příklady, které nelze změřit. „Může to vést i k tomu, že to nějaké firmy odradí od podnikání v dané oblasti,“ připomíná Kruliš.

V Česku se situace se zbytečným zpřísňováním evropských předpisů zlepšila po roce 2016, kdy vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) stanovila, aby se tyto předpisy do domácích zákonů „překlápěly“ s co možná nejmenšími úpravami. Neproběhla ale analýza toho, k jak silnému zpřísnění došlo u norem přijatých před tímto datem. Jde přitom o velké množství zákonů, protože řadu z nich muselo Česko přijmout ještě než do EU vstoupilo, aby svůj právní řád sladilo s tím unijním. Další problémy pak vznikají v české sněmovně v podobě pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců, které přitom nemusí doprovázet žádná analýza jejich dopadů na zvýšení byrokracie.

Článek čtěte na odkazu ZDE.