Hospodářské noviny: Green Dealu by se spíš mělo říkat Security Deal. Kdo ho chce rušit, jde na ruku Rusku
Ukončeme českou přetvářku. Zásoby energií, ochrana hranic, dostatek potravin a pitné vody – to všechno musíme umět zajistit. Máme víc cest, jak toho dosáhnout. Můžeme jít třeba cestou nejmenšího odporu a nasmlouvat si dodávky plynu od autoritářů. Pak si ale budujeme toxickou závislost. Ta vede ke slabosti a činí nás zranitelnými. Anebo budeme pracovat na naší bezpečnosti, kterou postavíme na soběstačnosti.
Zdroj fotografie: Jan Farský
Členské státy ročně vydají 450 miliard eur za nákup fosilních paliv ze zemí mimo EU. To je trojnásobek ročního rozpočtu unie. Česko od Ruska nakoupilo ropu a plyn za pětinásobek toho, co poslalo v pomoci Ukrajině. Evropa se potřebuje zbavit této závislosti.
Nechceme být energeticky závislí? Musíme diverzifikovat naše zdroje. Nechceme války o pitnou vodu a úrodnou půdu? Musíme přistupovat šetrně k životnímu prostředí. A o tom je Green Deal. Žádné zpovykané zelené šílenství, ale komplexní přístup. Cílem není jen boj s klimatickou změnou, ale bezpečnost. Snížení spotřeby fosilních paliv zvýší naši odolnost. A kromě toho budeme mít také pitnou vodu, dýchat čistší vzduch, jíst zdravější potraviny.
Nelpěme na označení, které se mnohým příčí. Pojďme si přiznat, že Zelená dohoda je ve skutečnosti o naší bezpečnosti a přesnější název by byl Security Deal.
V posledních měsících jsme otevřeli debaty o financování obrany. A najednou se objevily hlasy, že na to kvůli investicím do ochrany přírody nebudeme mít dost peněz. Máme prý zrušit Green Deal. Tenhle argument ale kulhá na obě nohy.
Zaprvé bychom si měli uvědomit, jaké pravomoci jsme do rukou EU vložili. A že mezi ně společná obrana nepatří. Rozhodnutí spadá do kompetence členských států. Zadruhé – Green Deal na sebe vydělává sám. Pokud bychom ho v extrémním případě zrušili, neuvolníme si tím žádný balík peněz, který budeme moci investovat jinde. Prostě o ty finance přijdeme.
Bezpečnost a udržitelnost jdou ruku v ruce, nemusíme si vybírat. Navíc: prevence je vždy levnější než urgentní potřeba řešit nastalou krizi.
Úmyslem Green Dealu není byrokratická zátěž, ale třeba konec závislosti na fosilních palivech. Snižování spotřeby uhlí, ropy nebo i zemního plynu má širší přínosy. Posilujeme tím energetickou bezpečnost Evropy a omezujeme závislost na třetích zemích.
Nejsou to malé peníze. Díky energii získané ze slunce a větru od roku 2019 ušetřily členské státy přes 59 miliard eur, které by jinak zaplatily na dovozu fosilních paliv.
Bizarní je speciálně závislost na energetických surovinách z Ruska. Za stejnou částku, kterou jsme do Kremlu poslali, bychom měli 2000 nových stíhaček. Ty by naší bezpečnosti přinesly určitě více než ruský plyn.
Zelená dohoda je o snižování závislostí – a na to bychom si měli dát pozor i u obrany. Pro obranný průmysl je totiž nutné zajistit kritické suroviny. Jejich hegemonem je v současnosti Čína. A my nechceme vyměnit závislost na ruském plynu za závislost na čínských kritických surovinách. Proto potřebujeme diverzifikovat dodavatelské řetězce, ne spoléhat se na jednoho partnera, ze kterého se mrknutím oka může stát náš nepřítel.
Z války na Ukrajině bychom měli čerpat ponaučení. Například výhoda lokálních zdrojů energie, včetně těch obnovitelných, je i v tom, že dodávají elektřinu v době, kdy je centrální energetická infrastruktura pravidelně poškozována.
Posměšné výkřiky o „zelených tancích“ nechme stranou. Raději pojďme vymyslet systém tak, abychom k obraně přistupovali chytře. Už nemůžeme vyhrát bitvy včerejška, můžeme se ale lépe připravit na ty, které nás třeba potkají zítra.
Green Deal je cestou ke snížení závislosti na fosilních palivech. Je o dostatku pitné vody a kvalitě půdy, která nám poskytne dostatek potravin. A je také o lepším vzduchu, který dýcháme.
Co z toho zrušíme? Co z toho vynecháme?
Autor: Jan Farský / Zdroj: Hospodářské noviny