Na začátku nápadu semilského starosty věřil málokdo. Zveřejňování smluv se ale od pátku stane skutečností

/, Registr smluv/Na začátku nápadu semilského starosty věřil málokdo. Zveřejňování smluv se ale od pátku stane skutečností

Na začátku nápadu semilského starosty věřil málokdo. Zveřejňování smluv se ale od pátku stane skutečností

V pátek začne platit starostům nová povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. Někteří z nich na zákon nečekali a vyvěšují kontrakty na webu dobrovolně. Příběhy průkopnických radnic ukazují, že novinka umí šetřit peníze.

Zaměstnancům semilské radnice se nápad jejich nového, tehdy teprve sedmadvacetiletého starosty Jana Farského příliš nezamlouval. Před deseti lety byl jeden z prvních, kdo chtěl zveřejňovat zakázky i smlouvy na internetu, a úředníci se na nevyzkoušenou novinku dívali s nedůvěrou.

“Začátky byly složité. V republice se nebylo moc kde inspirovat a úředníci tvrdili, že to nejde. Nejkritičtější byli na finančním odboru. Mysleli si, že výdaje za práci navíc budou větší než úspora,” usmívá se dnes Farský.

Právě u těchto úředníků ale krátce po jeho nástupu přišel první zlom, když radnice sháněla řemeslníky na novou podlahu v kancelářích finančního odboru. Zakázku otevřeně vysoutěžila, ačkoliv to nebylo povinné, a smlouvu zveřejnila. “Díky pár hodinám práce navíc jsme stlačili cenu na polovinu. A vydělali si tak na jeden měsíční plat šéfa toho odboru,” vypočítává Farský.

Zveřejňování smluv podle něj neslouží jen ke zpětné kontrole pro zvědavé občany nebo novináře − ale nutí radnice, aby transparentně soutěžily. “Kouzlo je v tom, že předem víte, že smlouvu budete muset vystavit. A tak se snažíte už ve chvíli, kdy zakázku připravujete. Co není tajné, musí být veřejné,” vysvětluje Farský.

Dnes už sice semilské radnici nevelí, jeho systém tam ale běží bez problémů dál a o zkušenosti si volají starostové z celé republiky. Podle odhadů ale zatím smlouvy na internetu publikuje jen několik desítek radnic v Česku. Už od zítřka by jich měla být většina, a to právě díky Farskému. Jako poslanci za Starosty a nezávislé se mu povedlo prosadit zákon o registru smluv, kterému protikorupční aktivisté přezdívají “nejkrásnější”.

“Začátky byly složité. V republice se nebylo moc kde inspirovat a úředníci tvrdili, že to nejde. Nejkritičtější byli na finančním odboru. Mysleli si, že výdaje za práci navíc budou větší než úspora,” usmívá se dnes Farský.

Právě u těchto úředníků ale krátce po jeho nástupu přišel první zlom, když radnice sháněla řemeslníky na novou podlahu v kancelářích finančního odboru. Zakázku otevřeně vysoutěžila, ačkoliv to nebylo povinné, a smlouvu zveřejnila. “Díky pár hodinám práce navíc jsme stlačili cenu na polovinu. A vydělali si tak na jeden měsíční plat šéfa toho odboru,” vypočítává Farský.

Zveřejňování smluv podle něj neslouží jen ke zpětné kontrole pro zvědavé občany nebo novináře − ale nutí radnice, aby transparentně soutěžily. “Kouzlo je v tom, že předem víte, že smlouvu budete muset vystavit. A tak se snažíte už ve chvíli, kdy zakázku připravujete. Co není tajné, musí být veřejné,” vysvětluje Farský.

Dnes už sice semilské radnici nevelí, jeho systém tam ale běží bez problémů dál a o zkušenosti si volají starostové z celé republiky. Podle odhadů ale zatím smlouvy na internetu publikuje jen několik desítek radnic v Česku. Už od zítřka by jich měla být většina, a to právě díky Farskému. Jako poslanci za Starosty a nezávislé se mu povedlo prosadit zákon o registru smluv, kterému protikorupční aktivisté přezdívají “nejkrásnější”.

 Norma od zítřka ukládá všem starostům kromě těch z nejmenších obcí zveřejňovat na internetu všechny smlouvy nad 50 tisíc korun. Odtajnit se mají i kontrakty městských a státních firem, ministerstev a krajů. Podle odhadů iniciativy Rekonstrukce státu do systému ročně přijdou statisíce smluv za 690 miliard korun. Dnes jsou veřejné informace pouze o 300 miliardách, které stát a obce ročně vydají. Zákon ale leží v žaludku některým státním firmám, univerzitám, nemocnicím, ale i poslancům − už nyní čeká ve sněmovně na finální schválení novela, která by umožnila část smluv i nadále tajit.

Vánoční brigáda

Jednou z mála českých radnic, která zveřejňuje smlouvy už nyní a dobrovolně, je i městská část Praha 6. První kontrakty se na internetu objevily na konci roku 2010. I tehdy, čtyři roky po Semilech, úřad stále patřil mezi průkopníky. “Dostali jsme za úkol zveřejnit smlouvy i zpětně, takže bylo potřeba je všechny anonymizovat. Bylo to těsně před Vánoci a úředníci tady měli měsíční brigádu po pracovní době. Alespoň si přivydělali na dárky,” vzpomíná dnes šéf oddělení informačních technologií na radnici Vít Eliáš.

Za své pionýrství na poli zveřejňování smluv vděčí Praha 6 mimo jiné bývalému poslanci a uznávanému odborníkovi na otevřenou veřejnou správu Oldřichu Kužílkovi. Spoluautor legendární “stošestky” − tedy zákona číslo 106, o svobodném přístupu k informacím, seděl před šesti lety v zastupitelstvu a také vedl komisi pro otevřenou radnici, která novinky navrhla. “Žádný nástroj není sám o sobě lékem a je otázka, jestli zveřejňování někdy neslouží spíš jako zástěrka před kritikou. Ale když máte smlouvu, kterou můžete zkontrolovat, je to vždycky lepší než nic,” říká dnes Kužílek.

Přes počáteční sprint se dnes smlouvy Prahy 6 vyvěšují bez problémů a zvládají to úřednice při své běžné práci, stejně jako v Semilech. Námitka, že nová povinnost úředníky zahltí a radnice kvůli nim budou muset utrácet za nové zaměstnance, je přesto jedním z častých argumentů kritiků, například některých starostů za ODS, kteří stojí v čele menších obcí. “Bude to neúnosná zátěž pro malé obce,” tvrdí například starosta obce Líbeznice Martin Kupka.

Naprosto opačnou zkušenost přitom mají v Novém Městě na Moravě. “Zveřejňujeme zhruba 750 smluv ročně, tedy asi dvě denně. Jedna trvá pět minut. A ušetří to dost práce při odpovídání na žádosti o informace podle zákona 106,” vysvětluje tamní starosta Michal Šmarda.

“Začátky byly složité. V republice se nebylo moc kde inspirovat a úředníci tvrdili, že to nejde. Nejkritičtější byli na finančním odboru. Mysleli si, že výdaje za práci navíc budou větší než úspora,” usmívá se dnes Farský.

Právě u těchto úředníků ale krátce po jeho nástupu přišel první zlom, když radnice sháněla řemeslníky na novou podlahu v kancelářích finančního odboru. Zakázku otevřeně vysoutěžila, ačkoliv to nebylo povinné, a smlouvu zveřejnila. “Díky pár hodinám práce navíc jsme stlačili cenu na polovinu. A vydělali si tak na jeden měsíční plat šéfa toho odboru,” vypočítává Farský.

Zveřejňování smluv podle něj neslouží jen ke zpětné kontrole pro zvědavé občany nebo novináře − ale nutí radnice, aby transparentně soutěžily. “Kouzlo je v tom, že předem víte, že smlouvu budete muset vystavit. A tak se snažíte už ve chvíli, kdy zakázku připravujete. Co není tajné, musí být veřejné,” vysvětluje Farský.

Dnes už sice semilské radnici nevelí, jeho systém tam ale běží bez problémů dál a o zkušenosti si volají starostové z celé republiky. Podle odhadů ale zatím smlouvy na internetu publikuje jen několik desítek radnic v Česku. Už od zítřka by jich měla být většina, a to právě díky Farskému. Jako poslanci za Starosty a nezávislé se mu povedlo prosadit zákon o registru smluv, kterému protikorupční aktivisté přezdívají “nejkrásnější”.

www.ihned.cz

2017-09-11T08:07:39+00:00 30.Čvn, 2016|