Farský: Vymezujeme se vůči ANO, KSČM a okamurovcům

/, Média, Volby 2017/Farský: Vymezujeme se vůči ANO, KSČM a okamurovcům

Farský: Vymezujeme se vůči ANO, KSČM a okamurovcům

Přelomové, klíčové, mimořádně důležité pro budoucnost Česka. I těmito slovy jsou označovány nadcházející volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října. On-line deník TÝDEN.CZ vyzpovídal lídry vybraných stran a hnutí, kterým položil 15 totožných otázek. Třeba vám jejich odpovědi napoví, koho volit. Dnes se ptáme Jana Farského ze Starostů a nezávislých.

Koho byste si přál za budoucího prezidenta?

Jako Starostové a nezávislí (STAN), a s tím se osobně shoduji, jsme vyslovili podporu Jiřímu Drahošovi. Byli bychom rádi, kdyby na Hradě byl někdo, kdo je pozitivním a neodstrašujícím příkladem. Abychom za prezidenta nemuseli platit pokuty za kouření v hotelových pokojích a nemuseli se za jeho výroky stydět a bát se, co dalšího z někoho kdy vypadne.

S kým si neumíte představit povolební spolupráci?

Ta linie je nastavená v úctě a respektu k demokratickým základům právního státu. Subjekty, které jsou demokratické, ctí právní stát, respektují a chtějí zachovat demokracii a naše prozápadní směřování, jsou ty, se kterými si spolupráci dovedeme představit. Negativně se vymezujeme vůči ANO, KSČM a okamurovcům.

Třeba u Pirátů bychom si museli důsledně vyjasnit jejich vztah k NATO, který byl částečně zpochybněn. Oni to uváděli na pravou míru, tak doufám, že poslední verze platí. Protože představa, že bychom měli zvažovat, jestli jsme součástí NATO, nebo ne, v situaci, kdy Putin obsazuje Ukrajinu, kdy obsadil část Gruzie, vlastně každý stát, který se chtěl nějakým způsobem přiblížit Západu, je pro mě nemyslitelná. Nechtěl bych Českou republiku vystavit takovému riziku. Kdo tvrdí, že to není možné, tak ať si vzpomene, že v roce 1967 a na jaře 1968 si říkali lidé úplně to samé.

Kdybyste musel volit, avšak jiný subjekt než ten, který reprezentujete, tak který a proč?

To je těžká otázka. Historicky mám samozřejmě blízko k TOP 09, KDU-ČSL a ještě k Zeleným. K TOP 09 proto, že jsme sedm let spolupracovali a programově je to strana velice blízká lidovcům, skoro bych řekl takřka identická. Na TOP 09 je z mého pohledu negativní, že prosazuje řešení tak extrémní silou, a taková řešení nepřetrvají. Například důchodová reforma, která se prosadila silou – výsledek byl ten, že další vláda na tom postavila program a zrušila je. Silou se prosadily také poplatky u lékaře, další vláda si z nich udělala volební téma a zrušila je. Tenhle způsob prosazování programu pro mě TOP 09 diskvalifikuje, protože nenese dlouhodobé výsledky. Myslím si, že republika by měla být spravovaná ne od voleb k volbám, ale s nějakou dlouhodobou vizí.

U KDU-ČSL se přiznám, že mám potíž s tím, že jsou v některých otázkách příliš konzervativní a z mého pohledu někdy zase až moc pružní a pragmatičtí. Zelení jsou sice v některých výstupech až možná příliš idealističtí, ale to mě asi pasuje nejvíc. Pokud bych si měl vybrat jednu stranu, byli by to nakonec Zelení.

Kdybyste měl pět miliard korun a musel je použít ve prospěch občanů, jak byste s penězi naložil?

To je lákavá myšlenka (zamyslí se). Určitě bych zřídil nějaký fond a do jeho rady, která by rozhodovala o nakládání s penězi, bych usadil osobnosti, kterých si vážím, a lidi, kteří mají nadhled a přehled. Protože ať kdokoli říká, že by nezblbnul, tak ve chvíli, kdy byste měl v moci pět miliard bez jakýkoliv pravidel a limitů, tak si myslím, že to každého člověka svým způsobem zdeformuje. Tak jako moc ničí lidí a mění je, tak si myslím, že tohle je forma moci, která by mohla dost negativně zapůsobit.

Použil bych peníze na to, na co běžně stát nedosáhne. Jedná se o výjimečné situace. Třeba na velice nákladnou zdravotní léčbu, která je dostupná jen v zahraničí, ale někomu by zachránila život a pojišťovny na to nepamatují. To si dovedu představit. Dále existují talentované děti, které jsou nějakým způsobem postižené stigmatem svých rodičů a rodin, a těm bych hrozně rád pomohl. Aby mohli vystoupit ze situace, která je limituje a v podstatě jim určuje příští role. Minimálně na tyhle dvě oblasti bych peníze s chutí použil a přijde mi, že by měly obrovský efekt ve zkvalitnění života. Ale nikdy bych na rozdělování a pravidla kolem nechtěl zůstat sám. Ať člověk chce nebo nechce, tak by ho to deformovalo. Třeba by to dopadlo dobře, ale zároveň by taky nemuselo. Každý máme jenom omezený rozhled a informace, takže je dobré, když je nám někdo opozicí. Větší moc pro mě znamená větší odpovědnost, než abych si užíval toho opojného pocitu moci, to fakt ne.


Jakou největší chybu udělali politici napříč politickým spektrem za poslední čtyři roky?

Politika u nás je víc o prosazování jednotlivců, uspokojování jejich ješitnosti a zbytnělého ega než o tom, aby pracovali ve prospěch všech. Výsledek je, že politici spolu válčí, útočí na sebe, ponižují se. A efekt pro republiku je ten, že občané zůstali na druhé koleji. A to je linka, která se tu táhne od 90. let. Vždy jde jen o čtyřleté volební období bez vize do dalších let. Politika není politikou hledání konsenzu a dlouhodobého spravování státu, ale pouze soubojem. A to mi přijde, že není správně. To je největší chyba. Vede k tomu, že někdo prosadí důchodovou reformu a někdo ji za dva roky zruší. Někdo prosadí EET a jiný jde už do voleb s tím, že EET je jeho první bod programu a první podmínka je, že musí být zrušeno. Cokoliv prosadíte přílišnou silou, tak vyvolá reakci protisíly. Výsledek je ale ten, že nemáme důchodovou reformu, ti, kteří hlasovali pro zrušení poplatků, tak se začali po pár měsících ozývat, že to vlastně nebyl úplně dobrý nápad, ale že když to jednou řekli, tak to museli udělat. A přece by nepřiznali, že něco opozičního bylo správně. Ode zdi ke zdi. Stojí to hrozně moc peněz a stát se nevyvíjí směrem dopředu, jen se mlátí zleva doprava. Ve finále to zaplatí daňový poplatník a posun státu je minimální. Politici nehledají dlouhodobou shodu, ale každý maximálně bezohledně využije svoji aktuální sílu k prosazení svých názorů. Bez ohledu na to, jestli ty názory a síla mají šanci vydržet aspoň pár měsíců, a to je obrovská chyba.

Byl jsem na koncertu vážné hudby a máte tam osmdesát lidí, kteří spolu hrají, nastupují, akcentují a výsledek je nádherné plynutí hudby. Posaďte tam politiky a uslyšíte kakofonii, kterou si, myslím, nikdo z nás ani slyšet nechce. Výsledek bude, že budete odcházet zhnusen, aniž jste se někam posunul a mělo to nějaký výsledek. V tomhle, myslím, by měli politici výrazně ubrat v prosazování svého ega a výrazně pomoct tomu, aby prosazovali věci, které jsou ku prospěchu naší společnosti.

Který z polistopadových prezidentů – Havel, Klaus, Zeman – byl nejlepší a proč?

Jednoznačně Václav Havel, zakotvil nás na Západ, ať už do EU nebo NATO. V dobách, kdy jsme ještě nedovedli docenit, jak důležité to je, tak on už tu vizi v sobě měl. Taková rozhodnutí ho přežila. Snažil se lidi spojovat a pozitivně ovlivňovat. Když čtu Moc bezmocných nebo jeho úvahy, tak je to neskutečná hloubka. Myslím, že ještě uplyne nějaký čas, než ho doceníme. Celý svět ho uznával, ale v České republice a zvláště v závěru neměl úplně jednoduchou pozici. Celý svět to pochopil tak trochu dřív než my, to tak je. Ale nám je to vlastní, někdy nám musí být zvenčí napovězeno, jaký poklad máme. Film Odcházení mi taky přišel úplně geniální, byť ho kritika shodila. Ale to je možná tím, že jsem v politice, tak se na to člověk dívá trochu jinýma očima. Sebereflexe a schopnost udělat si zebe legraci, to někdo jiný neměl. To je taková duševní hygiena, která vás udrží v morálce – když vás pak někdo posadí na balík pěti miliard korun, tak se z toho nezblázníte. Dokázal si ze sebe udělat legraci a zpochybnit sám sebe.

Kdo z politické scény vám nejvíc vadí a proč?

Komunisti, to není žádná reformovaná levice, to jsou pořád ti staří politruci, a když se dostanu k moci, tak nám to všem dost připomenou. Už je slyším ve sněmovně, jak přepisují dějiny, jak říkají, že za jejich vlády až tak špatně nebylo, že bylo máslo za deset korun a popírají to, že by zabíjeli lidi, vyháněli výjimečné občany z republiky, protože jim překáželi, že by lidi zbavovali práce, kádrovali, kdo se kam dostane, že byste při každém pohybu mimo republiku musel žádat o smilování strany, aby vás tam vůbec pustila. V tomhle mám obavu, že oni se k moci můžou dost rychle dostat. Může vzniknout vláda ANO s tichou podporou komunistů, dokonce jim to vychází na 101 hlasů. Vezmou si to, co je Andreji Babišovi ukradené. Historii, osnovy a postupně jako mravenečci si budou stavět silnější pozici. To je věc, které se obávám. Sebereflexe je u nich nulová a v podstatě se jenom schovávají na dobu, než budou mít sílu si prosadit svoje.

Kdybyste musel zítra odejít z politiky, jak byste se živil?

Jsem zaměstnanec Škody Auto, pořád mi drží místo, vrátil bych se tam, kde mě to taky bavilo.

Jaký slib byste nikdy voličům nedal?

(Na chvíli se zamyslí…) Nikdy bych neslíbil, že se všichni budou mít líp, aniž na tom musejí pracovat. Nedělal bych ze sebe prostřednictvím slibů všemocného mesiáše. Neslíbil bych nesplnitelné. Vychází to i z pozice starosty, kde jste v tak úzkém kontaktu s občany, že si nemůžete dovolit slibovat něco, co nedokážete splnit, protože oni to hrozně rychle zjistí. V tomhle musí být člověk hrozně realistický.

Nástupní plat skladníků v některých firmách – 30 tisíc hrubého – je to v porovnání například s platy učitelů či zdravotnického personálu v pořádku?

Plat skladníků v pořádku je, ale nejsou v pořádku platy učitelů a zdravotníků. Tihle lidé jednak zachraňují životy, jednak se nám starají o děti, pomalu stejnou dobu ze dne, jako se o ně staráme my, když odečteme dobu, kdy spíme. Chtěl bych, aby tam byli co nejkvalitnější lidi. Je tam sice určité procento nadšenců, ale na nich to nelze stavět. Aby se šel každý obětovat a sháněl si bokem další příjmy nebo se spoléhal na příjmy partnera, to mi přijde špatně. Přeji skladníkům 30 tisíc, ale zároveň učitelům bychom měli skokově zvednout plat. V programu máme na 130 procent průměrné mzdy. Někde k 38-39 tisícům. Nebude to hned, ale aby tam byli ochotní jít i lidé, kteří se tomu dnes brání proto, aby nepoškodili svou rodinu tím, že třeba pak neumožní dát kvalitní vzdělání svým dětem, protože na to nebudou mít. Ke vzdělání je klíč k budoucnosti ČR a na tom by se všechny strany měly shodnout. Pro mě je to priorita číslo jedna.

Co si myslíte o zavedení garantovaného příjmu, tedy formy dávky „za nic a pro všechny“?

Počkal bych, jak to bude fungovat v jiných zemích, kde už to zkouší. Sám jsem k tomu skeptický, lidé by se měli aspoň trochu snažit, čemuž by měl odpovídat i výsledek. Na garantovaný příjem stejně někdo musí pracovat a od něčeho se musí odvíjet. Jestli je to reakce na přebujelý sociální systém všech příspěvků a dávek, tak bych spíše přemýšlel, jak zjednodušit ten sociální systém, aby člověk nemusel mít vysokoškolské vzdělání na žádost o jakoukoliv dávku. Tímhle směrem bych šel, ale nepřeskočil bych k tomu, že dáme všem garantovaný příjem. Někdo ty finance do státního rozpočtu odvést musí, někdo musí pracovat. Takové postavení by mi nepřišlo férové.

Jaký je váš postoj k migrační krizi? Přijal byste uprchlíky? Pokud ano, kolik?

Uprchlíky před válkou jednoznačně. K tomu jsme vázání Ženevskými konvencemi. Politici tyto otázky nerozhodují. Od nás z Československa před komunisty uprchly statisíce lidí a byla jim podaná pomocná ruka. Tady lidé utíkají před válkou, smrtí. A z mého pohledu, i kdyby to nebylo v těch mezinárodních smlouvách, které máme, tak máme povinnost jim pomoc, protože jednou ze základních vlastností Evropy je solidarita.

Komu vůbec nemusíme pomáhat, jsou ekonomičtí migranti. Ale to nejsou uprchlíci. Nemáme k nim žádnou povinnost a nemusíme jim pomáhat. Pro mě jde o zásadní rozlišení mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. Uprchlíkům ano, ekonomickým migrantům ne.

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, kdy?

Ano, ve chvíli kdy to pro ni bude výhodné.

Jaký je váš názor na zákaz kouření?

Hlasoval jsem pro zákaz kouření v restauracích. Ať si lidé kouří doma v obýváku nebo v autě bez dětí, ale ve veřejných prostorách ne.

Hrozí podle vás islamizace České republice?

Myslím, že nehrozí. Zároveň tu ale bude přibývat muslimů, stejně tak hinduistů, buddhistů. Svět se mísí. Co ale bude zcela zásadní, je, aby stát a školství zůstaly sekulární. Aby se neměnily úřady, abychom si zachovávali svou identitu a nerozpustili se. Aby pořád platilo, že máme křesťansko-židovské základy, na kterých po tisících let stavíme. Islamizace nehrozí, ale zároveň by bylo falešné říkat, že tu nebude více muslimů. Myslím si, že naše společnost i tradice jsou dostatečně kvalitní a silné, takže vytrvají. Svět se ale mění a mísí. I dříve jste například v Česku mohl nalézt dost výrazné rozdíly i mimo regiony, ještě třeba před 150 lety. Dnes jsou daleko menší. Podobným způsobem se vyvíjí svět. Všichni nakonec koukají do stejného Facebooku, koukají na dost podobná videa, seriály a to samozřejmě rozdíly snižuje a jde to uhlídat, aby z toho nevznikl konflikt. Stát má být sekularizovaný ve školství i v úředničině, nepřipouštět tam jakékoliv vstupování náboženských doktrín.

Zdroj: týden.cz, Jan Celerin

2017-10-19T10:22:40+00:00 19.Říj, 2017|